Slinutá dlažba v interiéru (foto) – druhy, vlastnosti, výhody a nevýhody

Slinutá dlažba si v posledních letech získává v interiéru stále větší oblibu. Hojně se používá v koupelnách, kuchyních, obývacích pokojích i dalších místnostech. Tento zájem je dán výbornými dekorativními i užitnými vlastnostmi materiálu. Co vlastně slinutá dlažba je a jak ji lze v interiéru využít?

Co je slinutá dlažba a jaké má hlavní vlastnosti

Slinutá dlažba, známá také jako gres nebo keramický granit, je obkladový materiál umělého původu, který napodobuje přírodní kámen. Přestože se mu někdy říká „granit“, s touto horninou má společné jen podobné fyzikální vlastnosti a žádnou ji neobsahuje. Vyrábí se lisováním a vypalováním prášku z jílu, křemenného písku, kaolínu, taviv (pegmatitů a živců) a vody.

Slinuté dlaždice se zpočátku používaly na podlahy s velkým zatížením, například v provozech s vysokou frekvencí lidí a v průmyslových podnicích. Výroba se ale vyvíjela a postupně se objevily nové druhy dlažby. Dnes je oblast jejího použití mnohem širší. Nejde jen o podlahy, ale i o vnitřní stěny, fasády, kuchyňské zástěny, pracovní desky, umyvadla a mnoho dalšího.

Hlavními vlastnostmi slinuté dlažby jsou téměř nulová nasákavost, mrazuvzdornost a odolnost vůči zatížení, nárazům, opotřebení, chemikáliím i skvrnám. Takové vlastnosti nemá ani běžná keramická dlažba, ani přírodní kámen.

Výhody slinuté dlažby v interiéru

Jde o výborný materiál na povrchovou úpravu místností i na výrobu různých interiérových prvků díky těmto vlastnostem:

• má vysokou pevnost (v ohybu i v rázu);
• je trvanlivá – při správné pokládce v souladu s technologickými požadavky vydrží na podlaze i na stěnách velmi dlouho;
• je ekologická – při výrobě se používají výhradně přírodní suroviny bez toxických látek;
• odolává vlhkosti, a díky tomu i mrazu – nasákavost je nižší než 0,05 % (pro srovnání u přírodní žuly se tato hodnota obvykle pohybuje kolem 0,1-0,5 %);
• nevadí jí chemické látky;
• ani prudké změny teploty;
• prakticky nepropouští vlhkost, takže chrání konstrukce pod sebou;
• je velmi odolná vůči poškrábání a jinému mechanickému poškození;
• neobrušuje se a dlouho si zachovává barvu;
• má výjimečné estetické vlastnosti a velký výběr odstínů a struktur, které umožňují realizovat nejrůznější designové nápady v místnostech všech stylů a účelů.

Nevýhody materiálu

Podle zkušeností odborníků – stavbařů, interiérových designérů i běžných uživatelů – má slinutá dlažba tyto nevýhody:

• je studená: pokud ji pokládáte na podlahu v obytné místnosti, je lepší ji zkombinovat s podlahovým topením,
• klouže, zejména když se na podlahu dostane voda, proto je na podlahy, a hlavně venkovní plochy, vhodnější místo lesklé matná nebo lappato verze,
• je to tvrdý a poměrně nepoddajný materiál – s tím je třeba počítat před pokládkou na podlahu: když vám například na takovou podlahu upadne telefon nebo křehký předmět, nejspíš se rozbije,
• ne každý řemeslník zvládne kvalitně položit velké slinuté desky – vyžaduje to speciální profesionální vybavení a zkušenosti, navíc ne každá parta má nástroje na řezání velkých formátů,
• relativně vyšší cena – ve srovnání například s běžnou keramickou dlažbou.

Druhy slinuté dlažby

Podle způsobu výroby a vlastností povrchu lze slinutou dlažbu rozdělit na tyto druhy:

• technická – připomíná přírodní žulu, nemá příliš atraktivní vzhled, ale zato výborné technické vlastnosti, poměrně nízkou cenu a dlouhou životnost, i když se používá v místech s vysokým provozem;
  

  

• matná – materiál s nebroušeným povrchem, který si zachovává přirozenou strukturu;
  

  

• glazovaná – s nanesenou a vypálenou glazurou, díky níž je materiál odolnější a pevnější než keramická dlažba, při intenzivním používání však stejně rychle ztrácí estetické vlastnosti, a proto se používá hlavně tam, kde je riziko mechanického poškození minimální;
  

  

• strukturovaná (s reliéfním povrchem) – může jít o dlažbu imitující dřevo a parkety, se strukturou a vzhledem přírodního kamene, látky či kůže, s reliéfními motivy nebo s povrchem z plátkového zlata;
  

  

• satinovaná – před vypálením se na povrch nanášejí minerální soli, které dodávají jemný lesk a sametovost, nedochází přitom k mechanickému opracování a na rozdíl od leštěné dlažby satinovaná neklouže;
  

  

• lappato – materiál s nejednotnou strukturou, povrch je zároveň leštěný i matný (pololeštěný) díky technologii povrchového broušení (lappování), při kterém se z povrchu sbrousí tenká vrstva, což zvyšuje odolnost proti opotřebení;
  

  

• leštěná – má povrch vyleštěný do zrcadlového lesku, je dražší než matná, ale vypadá velmi efektně;
  

  

• s dvojitým plněním – horní vrstva (zhruba 3 mm) má požadovanou barvu a spodní je nebarvená, což umožňuje ušetřit a získat jasný, sytý odstín při zachování všech technických vlastností.

Slinutá dlažba se dělí také podle rozměrů. Výběr formátů je velmi široký – od 5 × 5 cm až po 120 × 360 cm. Nejoblíbenější jsou rozměry 30 × 30, 45 × 45 a 60 × 60 cm. Dalším kritériem je způsob úpravy hran. Dlaždice s rovnými hranami zbroušenými pod úhlem 90° se nazývají rektifikované. Pokud hrany upravené nejsou, jde o nerektifikovanou dlažbu.

Využití slinuté dlažby v interiéru

Tento materiál má tři hlavní oblasti použití:

• jako podlahová krytina;
• na obklady stěn;
• na výrobu dekorativních prvků.

Úspěšně se přitom uplatňuje v místnostech nejrůznějšího účelu.

V interiéru kuchyně

Ze slinuté dlažby může být pracovní deska, kuchyňská zástěna nebo podlaha, lze s ní obložit stěny nebo dekorovat nábytek.

V koupelně, sauně a wellness

Při zvýšené vlhkosti se díky své voděodolnosti výborně osvědčují podlahy a stěny ze slinuté dlažby. Vyrábějí se z ní také umyvadla, desky pod ně a obklady nábytku.

V interiéru předsíně

Stejně jako v jiných místnostech je vhodným řešením slinutá dlažba na stěnách a podlaze i jako obklad nábytku.

Slinutá dlažba v obývacím pokoji

Tady je škála použití ještě širší. Kromě podlahy, obkladu stěn a nábytku se hodí na obložení krbu a stěny za televizí. Lze z ní mít i parapety. Uplatnění najde také v ložnici, garáži, na balkoně a v dalších prostorách, a to včetně nejrůznějších výrobků. Mohou to být schodišťové stupně, vázy, květináče, barové pulty, recepční pulty, stoly a další.

Barvy a struktury slinuté dlažby v různých stylech interiéru

Slinutá dlažba existuje v nespočtu odstínů a struktur. Výběr závisí na stylu, ve kterém je místnost zařízená, a na způsobu použití materiálu. Nejoblíbenější jsou světlé dlaždice a dlažba imitující přírodní materiály.

Bílá slinutá dlažba

Zářivě bílá dlažba na velké ploše podlahy či stěn může unavovat zrak. Proto se často volí teplejší, mírně tlumené odstíny bílé – smetanová nebo slonová kost. Jsou univerzální a hodí se do místností s nejrůznějším designem.

Písková a béžová slinutá dlažba

To jsou další dva příklady povedených odstínů pro klasické i moderní interiéry. Jsou neutrální a výborně se kombinují s dalšími barvami.

Šedá slinutá dlažba

Tato varianta se hodí především do stylů high-tech, minimalismus a contemporary. Kromě toho může posloužit jako základ v eklektickém interiéru v kombinaci s výraznějšími odstíny.

Černá a hnědá

Materiály tmavých barev se vyplatí používat tam, kde chcete vytvořit akcent. Pokud má dlažba pokrývat velkou část místnosti, je lepší zvolit světlejší odstín.

Výrazné barvy

Ideální volba pro interiéry ve stylu boho, který je spojený s hippie kulturou a vyznačuje se kombinací mnoha barev a struktur, a také pro retro, typické stylizací do interiérů 50.-70. let minulého století.

Pastelové tóny

Skvěle se hodí ke stylu shabby chic, country, provence nebo ke klasice.

Imitace přírodních materiálů

Slinutá dlažba umí napodobit kresbu přírodního kamene, dřeva, pravé kůže i textilu. Mimořádně oblíbená je dlažba imitující mramor, která se hodí do klasických interiérů. Pokud je černá, bílá nebo šedá, uplatní se i ve stylech high-tech a loft.

V moderních stylech jsou přírodní struktury obzvlášť aktuální. Loft, high-tech, eklektika i moderna vítají přirozenost. V takovém případě je skvělou volbou materiál imitující dřevo, kůži nebo látku. Bez ohledu na zvolený styl je tedy vždy aktuální světlá slinutá dlažba, zvlášť pokud pokrývá velkou plochu. Opticky místnost zvětší a dodá jí upravený, elegantní vzhled. Tmavé tóny pak mohou sloužit jako akcenty. Skutečným luxusem je ale dlažba imitující přírodní materiály.

Důležité! Při výběru barvy je dobré zvážit, jak je praktická. Například leštěná černá slinutá dlažba v interiéru vyžaduje poměrně intenzivní údržbu. Jsou na ní dobře vidět otisky prstů i jiné nečistoty.

Pokládka a údržba slinuté dlažby v interiéru

Slinutá dlažba se pokládá těmito způsoby:

• suchý – se speciálním podkladem vyztuženým sádrovláknitými deskami, vhodný do předsíně, kuchyně nebo lodžie;
• lepený – na betonový potěr pomocí disperzního, epoxidového nebo polyuretanového lepidla.

Aby povrch vydržel co nejdéle a neztratil nic ze své estetiky a praktičnosti, je při pokládce důležité dodržet několik pravidel.

• 1. pravidlo – Příprava podkladu. Musí být čistý, rovný a suchý.
• 2. pravidlo – Správná volba lepidla a spárovací hmoty s ohledem na rozměr a barvu dlažby, podmínky jejího používání a typ místnosti.
• 3. pravidlo – Povinné dodržení a rovnoměrné rozvržení spár. Je třeba nechat mezery, aby spárovací hmota dobře přilnula k okrajům dlaždic.

Důležité je také zohlednit, zda jsou hrany dlaždic upravené. Rektifikovanou dlažbu, tedy s rovnými broušenými hranami, lze pokládat s minimální spárou (1-2 mm). U nerektifikované musí být spáry větší (3-4 mm).

Všimněte si! Mezi pokládkou slinuté dlažby a přírodního kamene jsou určité rozdíly. Když lepidlo tuhne na přírodním kameni, proniká do trhlin a pórů, což může způsobit skvrny, kterých se už nelze zbavit. U slinuté dlažby takové problémy nehrozí. Údržba povrchů ze slinuté dlažby je navíc velmi jednoduchá. K čištění stačí běžné domácí prostředky. Materiál se málo opotřebovává a nevadí mu chemikálie. Při menším znečištění ho stačí přetřít vlhkým hadříkem.

Přečtěte si také

• Silikagelové stelivo
• Modulární nábytek
• Jak používat lišty na stěny? Druhy, vlastnosti a dekorace různých místností
• Parkety v interiéru
• Slinutá dlažba na podlahu