Bílá klasická kuchyně – styl, detaily a materiály
Bílá kuchyně v klasickém stylu je volbou pro ty, kdo oceňují nadčasovou eleganci a vytříbenost. Na rozdíl od minimalismu nebo loftu sází klasika na tradiční tvary: frézovaná dvířka, ozdobné římsy a jemné kazetové detaily. A to vše v bílé – čisté, ušlechtilé a nadčasové.
Klíčové prvky klasické kuchyně
Klasická kuchyně má snadno rozpoznatelné rysy:
- dvířka s frézovaným vzorem nebo kazetovou výplní;
- ozdobné římsy podél horního okraje skříněk;
- nožky u skříněk a ostrůvku místo soklu;
- úchytky ve tvaru třmenů nebo knoflíků – chrom, nikl, zlato, bronz;
- pracovní deska z přírodního nebo umělého kamene;
- zástěra z drobného obkladu nebo z mramoru.
Materiály pro bílou klasickou kuchyni
Dvířka se nejčastěji vyrábějí z MDF s frézovaným profilem a stříkají se matným nebo lesklým bílým lakem. Pro autentický vzhled lze některé detaily opatřit patinou, tedy efektem jemného stárnutí ve zlatavém nebo stříbrném odstínu. Pracovní deska z mramoru nebo z kompozitního křemene v dekoru mramoru je pro klasiku nejpřirozenější volbou. Přírodní mramor je drahý, ale svou krásou nepřekonatelný. Křemen je praktičtější a dostupnější alternativa.
Klasika pro kuchyně různých velikostí
Klasický styl přirozeně funguje na jakékoli ploše – od kompaktní kuchyně o 8 m² až po prostornou kuchyni s jídelnou o více než 20 m². V malých místnostech se klasika pojímá střídměji: jednodušší frézovaný vzor a méně ozdob, hlavní ale zůstává – ušlechtilé tvary a kvalitní materiály.
Osvětlení a spotřebiče v klasickém interiéru
Klasická kuchyně potřebuje světlo, které vynikne reliéf dvířek. Centrální lustr se stínidly nebo křišťálovými ověsy určuje náladu, ale pracovat jen pod ním je nepohodlné. Pod horní skříňky se proto schovává LED pásek a římsa nahoře linky se často využívá pro nepřímé podsvícení mířící ke stropu. Takové světlo kuchyni opticky zvýší a zjemní.
Nad jídelní stůl se hodí samostatný lustr nebo dvojice nástěnných svítidel. Kovové prvky svítidel je dobré sladit s úchytkami: pokud je kování mosazné, chromová stínidla naruší jednotu.
Moderní spotřebiče z nerezu a černého skla se nejlépe cítí za dvířky. Lednice, myčka i mikrovlnka se zabudují do modulů se stejným vzorem jako zbytek kuchyně. Digestoř se zamaskuje ozdobným komínem nebo dřevěným krytem s římsou.
Jak klasiku nepřeplácat
Klasika snadno překročí hranici mezi vytříbeností a okázalostí. Když má každá dvířka složitý frézovaný vzor, po obvodu jsou masivní římsy, úchytky jsou bohatě zdobené a zástěra je z mozaiky se vzorem, kuchyně přestává působit elegantně. Mnohem lépe funguje hierarchie: jeden nebo dva výrazné prvky – například vitrína nebo ostrůvek na nožkách – a kolem nich klidné pozadí.
Podlaha v klasické kuchyni by měla podporovat ušlechtilost materiálů. Parkety v rybinovém vzoru, dlažba imitující kámen nebo šachovnice ze světlých a tmavých dlaždic se k bílé lince skvěle hodí. Křiklavá nebo příliš moderní podlaha dojem zničí.
Péče o dvířka a pracovní desku
Lakovaná dvířka se dobře myjí, ale reliéf frézování zachytává v prohlubních prach a mastnotu. Nejlépe se čistí měkkým kartáčkem a vlhkým hadříkem, bez abraziv. Patina se poškodí obzvlášť snadno: agresivní chemie může na vystouplých místech setřít zlatavou vrstvu a ta pak bude flekatá.
Přírodní mramor vyžaduje opatrnost. Kyseliny – citronová šťáva, ocet, víno – na něm zanechávají matné stopy, proto rozlitou tekutinu raději hned setřete. Křemenná deska v dekoru mramoru je odolnější, ale i na ni se horké nádobí pokládá jen na podložku.
Při výběru návrhu je dobré mít na paměti, že bílá klasická kuchyně má sloužit desítky let. Vyplatí se proto investovat do kvalitního kování s tlumeným dovíráním a do odolné povrchové úpravy dvířek – právě ty rozhodnou, jak bude kuchyně vypadat za mnoho let.
Součástí celku se stává i nádobí na otevřených policích nebo ve vitríně. Porcelán s jemným okrajem, křišťálové sklenice a stříbrné či mosazné podnosy klasickou atmosféru podporují. Barevné plastové dózy nebo křiklavé moderní nádobí je lepší schovat za plná dvířka. Kuchyně si tak zachová ušlechtilý vzhled i ve všední dny, nejen o svátcích.
Přečtěte si také
Témata na blogu
