35 krásných a neobvyklých sukulentů, které ozdobí váš domov – názvy a fotky

Přežijí i u toho nejroztržitějšího pěstitele, který na zalévání neustále zapomíná, nebojí se ostrého slunce a obejdou se bez úrodné půdy. Řeč je o sukulentech – kompaktních, nevysokých a velmi dlouhověkých rostlinách. Co jsou zač, jaké podmínky a péči potřebují a jaké druhy existují, se dozvíte v tomto článku.

Čím jsou sukulenty výjimečné

Sukulenty patří mezi xerofyty, tedy rostliny, které dokážou ve svých dužnatých listech a stoncích hromadit šťávu a dlouho vydrží bez zálivky. Právě tomu vděčí za své jméno (latinské «succulentus» znamená «šťavnatý»). Zásoby vody jim umožňují přežít v suchém podnebí. Jsou neuvěřitelně dlouhověké a některé druhy mohou ve vaší rodině zůstat 100 let, ale i déle.

Kde sukulenty rostou v přírodě

Většina sukulentů pochází z Afriky, přibližně polovina z nich z její jižní části. Setkat se s nimi můžete i v dalších suchých oblastech – na jihozápadě USA, v Jižní Americe a v Mexiku.

Ideální podmínky pro pěstování sukulentů

Nejsou nijak zvlášť nároční a vytvořit jim pohodlné prostředí je poměrně snadné.

Kam sukulenty umístit

Stačí jim opravdu málo – hodně světla a v zimě, kdy odpočívají, trochu chladu. Podle druhu můžete zvolit některé z těchto míst:

• okenní parapet, okno,
• zasklený balkon nebo lodžie,
• skleník,
• venkovní záhon.

Světlo

Světla musí být dostatek. Pro pokojové sukulenty jsou proto nejvhodnější okna orientovaná na jih, východ nebo jihovýchod, pro venkovní pak dobře osvětlená otevřená místa. Když je světla málo, rostliny se vytahují a blednou. Sukulenty je dobré občas pootočit, jinak rostou nerovnoměrně a natahují stonky za sluncem.

Teplota

Sukulentům se daří v teple (18-24 °C přes den a 10-15 °C v noci). V přírodě jsou zvyklé na výrazné rozdíly mezi denní a noční teplotou, a proto je vhodné jim je dopřát i doma. Stačí například nechat v místnosti se sukulenty na noc otevřené okno.

Substrát pro sukulenty

Nejlepší je směs drnovky, listovky a hrubého písku. Do substrátu pro sukulenty můžete přidat také drcené dřevěné uhlí, rašelinu, kokosové vlákno, jehličnatou zeminu, vermikulit, perlit a další složky.

V čem sukulenty pěstovat

Nejlépe se jim daří v širokých, mělkých květináčích s drenážními otvory. Nemusí mít každý svou vlastní nádobu – do jedné můžete zasadit několik rostlin, a to i různých druhů. Velmi malebně působí například truhlíky nebo florária se sukulenty v různých odstínech (speciální nádoby ze skla či jiných průhledných materiálů). Do takových společných výsadeb je ale třeba vybírat rostliny se stejnými nároky na péči. Převislé sukulenty se obvykle pěstují v závěsných květináčích nebo vysokých vázách.

Péče o sukulenty

Neustálou pozornost tyto rostliny nevyžadují. Pokud jste začátečník nebo jste prostě zapomnětliví, je to pro vás ideální volba.

Jak sukulenty zalévat?

• Sledujte stav substrátu. Před další zálivkou ho nechte úplně proschnout.
• Používejte vodu o pokojové teplotě.
• Zalévejte rovnoměrně. Raději méně než více.
• Snažte se zalévat za slunečného dne a ráno, aby substrát do večera stihl oschnout.

Jak sukulenty hnojit?

Nejvhodnější jsou speciální hnojiva pro sukulenty a kaktusy, poslouží ale i jiná s nízkým obsahem dusíku. Rychle rostoucí rostliny hnojte během vegetace (na jaře a v létě) každé dva týdny, pomalu rostoucím stačí přihnojení jednou za měsíc. Hnojte vždy jen vlhký substrát a dávejte pozor, aby roztok nepřišel do styku s rostlinou. Lze použít i organické hnojivo, například kravský hnůj, ale jen výjimečně a v malém množství, jinak mohou rostliny onemocnět.

Jak bojovat s chorobami a škůdci?

Nejčastějšími chorobami sukulentů jsou verticiliové a fuzáriové vadnutí, hniloba kořenů a hniloba růžice. Jde o houbová onemocnění, proti kterým se používají fungicidy – přípravky s mědí nebo jiné fungicidy pro okrasné rostliny, které seženete v každém zahradnictví.

Hmyz sukulenty napadá jen zřídka, ale stát se to může. Nejběžnějšími škůdci jsou vlnatka (červec moučný), štítenka a roztoči. Vlnatku prozradí drobné chmýřité kokony s vajíčky. Tyto parazity lze z rostliny odstranit vatovou tyčinkou namočenou v lihovém roztoku.

Pokud si všimnete hnědých hrbolků, usadila se na vašem sukulentu štítenka. Dokud jich není mnoho, můžete je odstranit ručně.

Roztoče na rostlině prakticky nelze spatřit. Jeho přítomnost prozradí poškozená horní část rostliny, která ztvrdne a objeví se na ní šedohnědé skvrny. Proti škůdcům se používají insekticidy (například Actara nebo Confidor) a akaricidy, které běžně najdete v zahradnických potřebách.

Jak pečovat o sukulenty v zimě?

Sukulenty potřebují zimní odpočinek v chladnějším (kolem 15 °C), ale dobře osvětleném místě. Pokud je jim příliš teplo a tma, vytáhnou se. Nedostatek denního světla v zimních měsících můžete vynahradit pěstebními lampami nebo zářivkami. Zalévá se jednou za dva týdny, ale pokud je teplota vyšší než ideální, je třeba zalévat častěji.

Jak přesadit sukulent?

Ideální je přesazovat každý rok do květináče o 1,5-2 cm většího, než byl ten předchozí. Ne vždy je to ale nutné dělat tak často. Vše záleží na tom, jak rychle konkrétní rostlina roste a vyplňuje nádobu kořeny. Nejvhodnější je hliněný nebo keramický květináč s drenážními otvory. Před přesazením rostlinu několik dní nezalévejte, aby se substrát snadno oddělil od kořenů.

Jak sukulenty množit?

Nejjednodušší a pro rostlinu nejšetrnější je vegetativní množení. Stačí zapíchnout list do vlhkého substrátu a ten zakoření. Některé druhy listy samy shazují, takže je ani nemusíte trhat nebo odřezávat – takové listy často zakoření samy. Mladé rostlinky je proto dobré včas přesadit dál od mateřské rostliny, aby se jim kořeny nepropletly.

Dalším poměrně snadným způsobem je množení řízky. Ostrým nožem odřízněte část výhonu, řez opláchněte od šťávy, zasypte drceným uhlím a řízek nechte několik dní zaschnout. Pak ho dejte zakořenit do písku nebo do vody. Jakmile se objeví kořínky, můžete mladou rostlinu zasadit.

Výsev semen je náročnější a na výsledek si počkáte déle. Použijte předem vypařený substrát z listovky, písku a drceného uhlí ve stejném poměru. Ideální teplota pro dobré klíčení je 25-30 °C.

Některé sukulenty, například aloe, lze množit také dělením mateřské rostliny.

Druhy a názvy sukulentů (fotky)

Mezi sukulenty patří obrovské množství druhů a odrůd s různými okrasnými vlastnostmi i dalšími zvláštnostmi. Podívejme se na ty hlavní.

Pokojové sukulenty

Vybrali jsme pro vás ty nejzajímavější rostliny neobvyklého tvaru či barvy, které budou krásnou ozdobou interiéru a zároveň užitečnými a nenáročnými obyvateli vašeho domova.

• Aloe – dobře známá léčivá rostlina, skutečná živá lékárnička a kosmetická taštička na parapetu. Šťáva z aloe pomáhá v boji s bakteriálními a plísňovými infekcemi, tlumí záněty, řeší kožní potíže (ekzémy, dermatitidy, alergie), pokožku skvěle hydratuje, zjemňuje a zklidňuje podráždění.
  

  

• Echeverie (kamenná růže) – malý, půvabný sukulent, který dostal své jméno podle podoby s růží. Jako růže však vypadají listy echeverie, její květy jsou drobné, červené a růžím se vůbec nepodobají. Echeverie «Blue Frills» je obzvlášť krásná odrůda s kompaktními souměrnými růžicemi zvlněných modrozelených listů.
  

  

  

• Tlustice «Buddha’s Temple» – neobvyklá rostlina, která přitahuje pohledy listy obrácenými vzhůru, takže připomíná čínský chrám. Listy pokrývá jemný pudrový povlak, který se smývá vodou nebo stírá dotykem – zalévejte proto zespodu. Dospělá rostlina může v létě vykvést růžovými květy.
  

  

• Dudleya zaujme krásným tvarem růžice a kresbou dužnatých «okvětních lístků» zelené, červené, fialové, šedé nebo smíšené barvy. Někdy se plete s echeveriemi, přestože roste v opačném období roku. Bílé a šedé odrůdy bývají pokryté křídovým povlakem, který se za deště může smýt nebo na něm zůstanou důlky a skvrny. Proto je nejlepší držet je pod stříškou terasy či altánu.
  

  

• Lithops («živé kameny») – mistr převleků, který je k nerozeznání od oblázku. Vyskytuje se v bohaté škále barev, takže z lithopsů můžete vytvořit malebné pestrobarevné kompozice. A navíc kvetou.
  

  

Zajímavost! «Živé kameny» se kvůli svým jedinečným vlastnostem nazývají také supersukulenty. Kromě lithopsů k nim patří schwantesie, faukárie, fritie, rhombophyllum a některé další rostliny. Jsou to vlastně celistvé zásobníky vody, které se zbavily všech zbytečných částí a dokážou přežít v ještě extrémnějších podmínkách než ostatní sukulenty.

• Argyroderma – další sukulent, který vypadá jako kámen. Rozhodli jsme se ho zmínit zvlášť kvůli jeho originálnímu vzhledu. Připomíná napůl rozštípnutý kámen, z jehož středu vyrůstá květ podobný kopretině – bílý, žlutý, oranžový, růžový nebo fialový.
  

  

• Kalanchoe – často a bohatě kvetoucí sukulent s výraznými léčivými účinky. Kalanchoe hojí rány, zastavuje krvácení, povzbuzuje, tlumí záněty a používá se jako antiseptikum.
  

  

• Haworthie – miniaturní sukulent s listy, které připomínají chapadla, krápníky nebo dračí pařáty. Připisuje se jí schopnost přitahovat pozitivní energii a úspěch.
  

  

• Pachyveria – rostlina s fantastickým zbarvením od ledově modré po růžovou. Listy jsou poměrně baculaté a mají téměř zubaté okraje. Díky povlaku z pudrového vosku působí pastelově.
  

  

• Gasterie – rostlina podobná aloe, ale na pohled dravější. Člověk má dojem, že ze země trčí hřbety ještěrek nebo že se v květináči schovali miniaturní dinosauři a vystrčili ven ocasy.
  

  

• Agáve – sukulent s ostrými listy lemovanými trny a květy připomínajícími zvonky. Doma se pěstují menší druhy agáve. Je známá svými léčivými účinky, využívá se v kuchyni, mimo jiné jako náhražka cukru, a vyrábějí se z ní alkoholické nápoje.
  

  

• Tchynin jazyk (sansevierie, dnes řazená do rodu Dracaena) – majitelka dlouhých listů, jednobarevných i pruhovaných či skvrnitých, které ještě posilují zvířecí asociace. Květy jsou drobné a nenápadné, ale voní po vanilce.
  

  

• Peperomie vonná (Peperomia graveolens), známá také jako Ruby Glow, okouzlí šťavnatými listy s jasně rubínovou spodní stranou a zelenou horní částí, takže připomíná doutnající uhlíky. Nejlépe se jí daří na jasném nepřímém světle při střídmé zálivce. Tato kompaktní rostlina prospívá v dobře propustném substrátu a je výraznou a nenáročnou ozdobou každé pokojové zahrádky.
  

  

• Pryšec trojhranný (Euphorbia trigona), známý také jako africký mléčný strom, je nápadný sukulent s vysokými vzpřímenými trojhrannými stonky, které zdobí drobné kapkovité lístky. Díky rychlému růstu a originálnímu ostnatému tvaru je oblíbenou volbou do bytu i na zahradu. Daří se mu na jasném nepřímém světle a v dobře propustném substrátu.
  

  

• Peperomie Rosso – pokojová rostlina, která okouzlí dekorativními listy: silné dužnaté listy srdčitého tvaru jsou zeleno-červené. Zvláštností jsou její středně zelené květy. Na slunném nebo polostinném místě, v propustném, kyprém a živném substrátu dorůstá výšky 20 cm a šířky 25 cm.
  

  

• Graptopetalum – dužnaté bílé nebo světle šedé sukulenty, které tvoří krásné růžice. Na rozdíl od jiných sukulentů snese graptopetalum slabé mrazíky, a proto je v teplých oblastech dobrou půdopokryvnou rostlinou. Efektně vypadá v domácích floráriích i ve skalkách, na kamenitých svazích, zahradních zídkách, v nádobách nebo závěsných květináčích.
  

  

Venkovní sukulenty

Zahrádkáři si sukulentů velmi cení pro jejich okrasné vlastnosti a nenáročnost. Tyto rostliny jsou skvělým doplňkem každé skalky.

• Rozchodník (sedum) – rostlina s dužnatými stonky, kulovitými, válcovitými nebo jehlicovitými listy a pestrými květy, které hustě pokryjí záhon jako přepychový gobelín. Má léčivé účinky (hojí popáleniny a rány) a je považován za vynikající medonosnou rostlinu.
  

  

• Orostachys «Chinese Hat» (Orostachys iwarenge) – rostlina, která si díky svým okrasným vlastnostem získala přízeň zahrádkářů. Její neobvyklý vzhled upoutá pozornost, protože z kuželovitých růžic listů vyrůstají vzhůru klasovitá květenství. Listy jsou šedozelené a drobné, rostlina se po celém květináči rozroste velmi rychle a pak z něj splývá v lehké kaskádě.
  

  

• Netřesk střešní – jeden z druhů kamenné růže, tentokrát určený do venkovní výsadby. Stačí mu 1 cm půdy, aby zakořenil a začal pokrývat celou plochu jako koberec. Je velmi mrazuvzdorný a bez problémů přezimuje venku.
  

  

  Mimochodem! Netřesku se kdysi připisovala schopnost chránit dům před bleskem, a proto se vysazoval na střechy – i u nás jej dodnes uvidíte na starých chalupách, kterým dodává pohádkový vzhled.

• Venkovní agáve. Exempláře pěstované v zemi rostou rychleji a kvetou bohatěji než jejich pokojové příbuzné. Snadno je poznáte podle robustních tvarů a velkých rozměrů – jsou to velmi efektní rostliny do zahradní úpravy. Listy mohou být hladké, mečovité, zubaté nebo uspořádané do růžic. Kvetou zřídka, ale květy bývají nádherné a obrovské. Větší agáve po odkvětu odumírají, předtím však obvykle vytvoří odnože.
  

  

• Rosularie (Rosularia) – krásná rostlina tvořící růžice, která pochází až z dalekého Kašmíru, s bílými květy, jež se jen nepatrně zvedají nad listové růžice. Vzhledem i využitím se velmi podobá netřesku, dává ale přednost o něco stinnějším místům. Vyhýbá se palčivému polednímu slunci, jinak je zcela nenáročná a velmi odolná.
  

  

• Lomikámen – rostlina, která dostala své jméno díky schopnosti přežít v extrémních podmínkách, jež je výjimečná i mezi sukulenty. Díky silným kořenům dokáže růst mezi kameny a na skalách a pokrýt je růžovým, vínovým, žlutým nebo bílým kobercem.
  

  

• Stapélie velkokvětá (Stapelia grandiflora), přezdívaná hvězdice – sukulent s dužnatými hranatými stonky a nápadnými velkými hvězdicovitými květy, které silně voní a lákají opylovače. Barevné květy jsou porostlé jemnými chloupky. Rostlině se daří v dobře propustném substrátu a na jasném nepřímém světle a je ideální do skalek i nádob.
  

  

• Faukárie tygří (Faucaria tigrina), lidově tygří čelisti – charakteristický sukulent s dužnatými trojúhelníkovými listy lemovanými měkkými zubovitými výrůstky. Kvete jasně žlutými květy podobnými kopretinám a roste v dobře propustném substrátu na přímém slunci. Tato suchomilná rostlina je jako stvořená pro skalky a výsadby v nádobách.

Převislé sukulenty

Jde o rostliny s dlouhými převislými nebo plazivými výhony, a aby vynikly v plné kráse, musí mít pod květináčem volný prostor. Proto se obvykle pěstují v závěsných nádobách (květináčích, truhlících, koších). Můžete ale použít i obyčejné květináče, pokud je postavíte dostatečně vysoko, nebo vysoké vázy na noze.

Mimochodem! V některých jazycích se převislým rostlinám říká «ampelové», podle německého slova «die Ampel», které znamená «závěsná nádoba na rostliny».

• Tlustice marnierova «Hottentot» – rostlina, kterou lze pěstovat v závěsných květináčích i venku. Má zmenšené dužnaté listy, díky nimž stonky vypadají jako sloupky, téměř jako hromádky kamenů naskládaných na sobě. Jak se stonky prodlužují, ladně splývají přes okraj květináče, což vynikne hlavně v závěsné nádobě. Rostlina také tvoří chomáče květů barvy slonové kosti.
  

  

• Svíčkovec Woodův (Ceropegia woodii), lidově srdíčka na šňůrce – ceněný pro jemné listy ve tvaru srdce a plazivé šlahouny. Daří se mu na jasném nepřímém světle a vyžaduje mírnou zálivku, takže je ideální do závěsných košíků, kde mohou jeho kaskádovité výhony krásně vyniknout.
  

  

• Starček Rowleyův (Senecio rowleyanus), známý jako perlový náhrdelník – přitažlivý sukulent vhodný do bytu i ven. Jeho kaskádovité stonky s kulatými lístky připomínají šňůry perel. Je ideální do závěsných košíků, v interiéru na jasném nepřímém světle dodá prostoru hravost a venku se mu daří na teplých polostinných místech. Je suchovzdorný a nenáročný, a proto patří k favoritům milovníků sukulentů díky jedinečnému vzhledu a snadné péči.
  

  

• Rozchodník Morganův (Sedum morganianum), známý jako oslí ocas – nápadný sukulent ceněný pro kaskádovité stonky hustě obsypané dužnatými modrozelenými listy. Je ideální do závěsných košíků, roste na jasném nepřímém světle s minimální zálivkou, a je tak nenáročnou volbou, která dodá bujnou krásu každému prostoru.
  

  

Stromovité sukulenty

• Tlustice (krasula, strom peněz) – jeden z nejoblíbenějších pokojových sukulentů. Stromek s baculatými lístky ve tvaru mincí a pověstí skutečného domácího talismanu, který přináší blahobyt.
  

  

• Tlustice Gollum – jedna z oblíbených neobvyklých odrůd stromu peněz s trubkovitými listy, které ve skutečnosti duté nejsou. Snadno se pěstuje jako pokojová rostlina a na světlo je méně náročná než jiné sukulenty, takže snese i o něco více stínu.
  

  

• Adenium (pouštní růže) – sukulent s efektními nálevkovitými květy, bizarně tvarovanými kořeny a kaudexem, tedy ztlustlou spodní částí kmene, která hromadí vodu a dává rostlině vzhled zakrslého stromku.
  

  

• Eonium – rostlina úchvatné krásy, jeden z nejpůvabnějších sukulentů. Vypadá jako miniaturní strom, na jehož větvích se rozvíjejí listové růžice připomínající velké kopretiny s plastickými okvětními lístky.
  

  

  

Kaktusy

Patří k nejnenáročnějším a nejodolnějším sukulentům s pomalým tempem života. Právě za to je máme rádi – a také za jejich originální vzhled. Kaktusy mají kulaté, šroubovité či sloupovité stonky a podobně. Vodu hromadí právě v nich, nikoli v listech jako většina ostatních sukulentů. Listy se u kaktusů během evoluce proměnily v trny.

• Epiphyllum oxypetalum, známý také jako královna noci – epifytický kaktus proslulý velkými vonnými bílými květy, které kvetou v noci a jen jedinou noc. Má dlouhé ploché stonky podobné listům, daří se mu na jasném nepřímém světle v dobře propustném substrátu a často se pěstuje v závěsných koších.
  

  

• Opuncie drobnoostná (Opuntia microdasys, přezdívaná «králičí uši») – má charakteristické články pokryté chomáčky jemných ostnů připomínajících chloupky. Tento nenáročný kaktus má rád hodně světla a minimum vody, a proto se hodí do teplého suchého klimatu nebo jako nenáročná pokojová rostlina do slunných místností.
  

  

• Acanthocereus tetragonus (Fairy Castle Cactus – Acanthocereus tetragonus ), známý jako kaktus pohádkový zámek – rozmarná odrůda kaktusu s několika špičatými sloupky, které připomínají věže hradu. Daří se mu na jasném nepřímém světle v dobře propustném substrátu, a proto je oblíbenou volbou do pokojových nádob i nenáročných zahrádek. Jeho půvabný architektonický tvar oživí každý prostor.
  

  

• Astrophytum asterias (hvězdicový kaktus) – malý bezostný kaktus známý kulatým plochým tělem s osmi zřetelnými žebry. Kvete jasně žlutými květy s oranžovým středem. Pochází ze severního Mexika a jižního Texasu a daří se mu na jasném nepřímém světle v dobře propustném substrátu.
  

  

• Vánoční kaktus (Schlumbergera, zygokaktus) – na rozdíl od jiných kaktusů nemá ostré trny. Jeho ploché, dužnaté, článkované stonky dorůstají délky až kolem půl metru a často převisají přes okraj květináče – proto se mu v angličtině říká krabí kaktus. Potřebuje také o něco více vláhy než jeho pichlaví příbuzní, takže zalévejte, jakmile vrchních pár centimetrů substrátu proschne. U nás je oblíbenou ozdobou bytů právě v době Vánoc.